Operační systém Linux

A Linus řekl budiž Linux ...

Když do populárního vyhledávače zadáte slovo „Linux“ získáte 219 000 000 výsledků. Letos v srpnu, tedy v roce 2013, tomu bylu už 22 let kdy se na Usenet newsgroup „comp.os.minix“ objevila tato zpráva:

„Hello everybody out there using minix -

I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-system (due to practical reasons) among other things).

I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work. This implies that I'll get something practical within a few months, and I'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-)

Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)

PS. Yes – it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT portable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have :-(.

—Linus Torvalds“

Od toho okamžiku začíná narůstat počítadlo nalezených odkazů na „Linux“. Tehdy se finský student informačních technologií Linus Torvalds snažil vytvořit emulátor terminálu pro připojení ke školním UNIX srverům, který by běžel na platformě i386 a byl nezávislý na jakémkoliv operačním systému. Nakonec se mu podařilo vytvořit jádro operačního systému, které postupem času vešlo ve známost jako Linux.

FSF, GNU, GNU GPL a další tajemné zkratky

Ještě než Linux spatřil světlo světa razí od roku 1983 americký programátor Richard Stallman filosofi, že počítače by neměly vést lidi k tomu aby nebyli spolu schopni spolupracovat. To vede k odmítnutí „proprietárního software“ který k tomuto nešvaru vede a snaží se prosadit „svobodný software“ (free software).

V roce 1985 zakládá Richard Stallman neziskovou organizaci „Free Software Foundation“ (FSF) podporující hnutí „svobodný software“ které hájí univerzální svobodu vytvářet, šířit a modifikovat počítačový software.

Aby svobodný software zůstal svobodným je šířen s tzv „copyleft“ licencí. První copyleft licencí byla „GNU General Public Licence“ kterou napsal Richard Stallman. Podmínky licence GNU GPL musí být dostupné pro každého kdo obdrží kopii práce na kterou je GNU GPL uplatněna. Tato licence garantuje, že održenou kopii lze dále šířit a modifikovat, za předpokladu, že budou dodrženy podmínky GNU GPL, mezi které patří například nutná dostupnost zdrojových kódů k danému software, dále se požaduje aby modifikovaný na kód který byl šířen pod GNU GPL licencí byla opět tato licence uplatněna, atd.

Hlavní snahou Richarda Stallmana je vytvořit svobodný operační systém - „GNU Operating System“. GNU je akronym „GNU's Not UNIX!“. V rámci tohoto projektu je vyvíjeno vlastní jádro ve formátu „microcernel“ s názvem HURD, které zatím není dostatečně připravené pro implementaci do systému pro každodení použití.

Od začátku devadesátých let, kdy Linus Torvalds, sdílející stejnou filosofii jako Richard Stallman, zveřejnil své monolitické jádro Linux je k dispozici svobodný operační systém „GNU/Linux“.

Distribuce Linuxu

Jádro Linuxu společně se systémovými nástroji a uživatelskými aplikacemi tvoří „Distribuci Linuxu“. Pokud taková distribuce neobsahuje proprietární software honosí se označením GNU/Linux.

V dnešní době mezi nejznámější distribuce Linuxu patří například Slackware, Debian, Ubuntu, OpenSUSE, Fedora, Mandriva, Gentoo, ArchLinux, … Odkaz https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Linux_distributions vás dovede na seznam distribucí kde najdete např. informace o tom jestli je daná distribuce původní nebo je založené na některé předešlé, a další detailní informace. Například mezi původní distribuce patří Debian ze kterého vychází distribuce Ubuntu, nebo z původní distribuce RedHat vychází například Mandriva.

Proč doporučit Linux?

Linux je mocným nástrojem pro zvládnutí náročných výpočetních úkolů, který je přirozeně přizpůsobitelný konkrétním požadavkům. Pokud se zabýváte náročnými simulacemi kolize černých děr, nebo rychlým a efektivním prohledáváním internetu, nebo správou http, ftp, email serverů tak Linux určitě oceníte.

Když se zaměříme na obyčejného člověka, který od systému vyžaduje dostupnost office nástrojů, nástroj pro správu a úpravu fotografií z dovolené, přehrávač multimedií, tak v dnešní době můžeme říct, že Linux natolik dozrál a stal se svobodnou alternativou k jeho komerčním současníkům.

Jednu skupinu lidí ovšem Linux neuspokojí a to hráče náročných her ;-).

Emulátor terminálu a příkazová řádka

Dnešní distribuce jsou zpravidla „user-friendly“ a snaží se maximálně automatizovat veškerá potřebná nastavení takže není potřeba erudovaných zásahů uživatele do konfigurací nainstalované distribuce a pokud neprogramujete tak vlastně příkazový řádek nepotřebujete.

Občas se ale stane, že se něco pokazí a nám nezbude než přejít na příkazovou řádku a problém napravit voláním příslušných utilit.

Příkazová řádka je základní rozhraní mezi uživatelem a jádrem. Ta je nám zpřístupněna prostřednictvím emulátoru terminálu.

Manipulace se soubory a adresáři

V následujícím textu budou uveden různé systémové nástroje a jejich použití bude ilustrováno na příkladech které budou začínat znakem „>“.

ls - příkaz pro zobrazení seznamu souborů a adresářů (list)

Příklady:

Seznam všech souborů a adresářů včetně informací o přístupových právech, velikosti, data a času změny

> ls -la

Seznam souborů a adresářů začínající „mkfs“

> ls mkfs*

cd - příkaz, kterým se přenete do libovolného adresáře (change directory)

- existují tři speciálni adresáře:

- „ . “ - aktuální adresář

- „ .. “ - adresář o úroveň výš v adresářové struktuře

- „ ~ “ - domovský adresář příslušného uživatele

Příklady:

Přepnout se do složky o úroveň výš

> cd ..

Přepnout se do domovské složky

> cd ~

Přepnout se do domovské složky /usr/bin

> cd /usr/bin